důstojník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈduːstɔjɲiːk]

dělení[editovat]

  • dů-stoj-ník

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ důstojník důstojníci
genitiv důstojníka důstojníků
dativ důstojníkovi / důstojníku důstojníkům
akuzativ důstojníka důstojníky
vokativ důstojníku důstojníci
lokál důstojníkovi / důstojníku důstojnících
instrumentál důstojníkem důstojníky

význam[editovat]

  1. skupina vojenských hodností
    • „Zastavte, sice střelím!“ zvolal důstojník, míře revolverem na prchající.[1]

překlady[editovat]

  1. hodnost

synonyma[editovat]

  1. (zastarale) oficír, (hanlivě, slangově) lampasák

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. KARAS, Matěj. Dobrodružství v Indii: povídka ze života Evropanů v Kalkutě. V Praze: F. Kytka, mezi 1885 a 1889. s. [36]. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d7a4d460-e1b6-11e6-8010-005056827e51

externí odkazy[editovat]