deklinace

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [dɛklɪnat͡sɛ]

dělení[editovat]

  • de-kli-na-ce

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ deklinace deklinace
genitiv deklinace deklinací
dativ deklinaci deklinacím
akuzativ deklinaci deklinace
vokativ deklinace deklinace
lokál deklinaci deklinacích
instrumentál deklinací deklinacemi

význam[editovat]

  1. (v jazykovědě) úprava tvaru slova u flektivních jazyků
    • Dnes se budeme zabývat deklinacemi substantiv.
  2. (v jazykovědě) příznačný způsob úpravy tvaru slova
    • Latinská substantiva jsou rozdělena do pěti deklinací.
  3. (v astronomii) úhlová vzdálenost od roviny světového rovníku
    • Mám za úkol zjistit deklinaci a rektascenzi Síria A.
  4. (v geografii) úhel svíraný směrem magnetického pole Země a místním poledníkem
    • Magnetická deklinace v Greenwichi ve Spojeném Království byla 3°58′ západně a zmenšuje se o 0°08′ ročně.

překlady[editovat]

  1. úprava tvaru slova
  2. příznačný způsob úpravy tvaru slova
  3. úhlová vzdálenost od roviny nebeského rovníku
  4. magnetická deklinace

synonyma[editovat]

  1. skloňování
  2. magnetická deklinace

související[editovat]

externí odkazy[editovat]