diákon

čeština

výslovnost

• IPA: [dɪjaːkɔn]

dělení

• diá-kon

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	diákon	diákoni/diákonové
genitiv	diákona	diákonů
dativ	diákonovi/diákonu	diákonům
akuzativ	diákona	diákony
vokativ	diákone	diákoni/diákonové
lokál	diákonovi/diákonu	diákonech
instrumentál	diákonem	diákony

význam

1. nejnižší duchovní v katolické a pravoslavné církvi

překlady

angličtina: deacon (en) francouzština: diacre (fr)

němčina: Diakon (de) španělština: diácono (es)

synonyma

1. jáhen

související

• diákonka
• diakonistka
• diakonický
• diakonie