djur

švédština

výslovnost

• IPA: [jʉːr]
•  djur^{? • info}

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	djur	djuret	djur	djuren
genitiv	djurs	djurets	djurs	djurens

význam

1. zvíře, živočich
   • vilda djur – divoká zvířata

související

• däggdjur
• husdjur
• djurplågeri
• djurpark
• djurförsök
• djursjukhus