dobrovolník

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdɔbrɔvɔlɲiːk]

dělení

• do-bro-vol-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dobrovolník	dobrovolníci
genitiv	dobrovolníka	dobrovolníků
dativ	dobrovolníku/dobrovolníkovi	dobrovolníkům
akuzativ	dobrovolníka	dobrovolníky
vokativ	dobrovolníku	dobrovolníci
lokál	dobrovolníku	dobrovolnících
instrumentál	dobrovolníkem	dobrovolníky

význam

1. člověk, který koná dobrovolně nějakou práci
   • Dobrovolníci pomáhali postiženým po záplavách při obnově domů.
2. muž, který se dobrovolně přihlásil k vojenské službě, zejména v době válečného konfliktu

překlady

1. člověk, který koná dobrovolně nějakou práci

   • angličtina: volunteer
   • francouzština: bénévole m
   • italština: volontario m
   • latina: voluntarius m
   • němčina: Freiwillige m ž
   • polština: ochotnik m
   • portugalština: voluntário m
   • slovenština: dobrovoľník m
2. muž, který narukoval do války bez donucení

   • francouzština: volontaire m
   • němčina: Freiwillige m
   • nizozemština: vreiwilliger m
   • ruština: доброволец m

související

• dobrovolnictví
• dobrovolnický
• dobrovolný
• dobrovolnost

slovní spojení

• jednoroční dobrovolník

externí odkazy

• Článek Dobrovolník ve Wikipedii