dobytek

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 dělení 1.3 podstatné jméno 1.3.1 skloňování 1.3.2 význam 1.3.3 související 1.3.4 překlad

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [dɔbɪtɛk]

[editovat] dělení

• do·by·tek, mn. do·byt·ko·vé, do·byt·ci

[editovat] podstatné jméno

• rod mužský

[editovat] skloňování

V základním významu (č. 1) se používá zpravidla jen v jednotném čísle (hromadné jméno), skloňování je neživotné:

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dobytek	—
genitiv	dobytka	—
dativ	dobytku	—
akuzativ	dobytek	—
vokativ	dobytku	—
lokál	dobytku	—
instrumentál	dobytkem	—

V přeneseném významu (č. 2 a 3) lze použít i v množném čísle, skloňování je životné, v dativu, akuzativu a lokálu jednotného čísla jsou odlišné tvary:

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dobytek	dobytkové, dobytci
genitiv	dobytka	dobytků
dativ	dobytkovi	dobytkům
akuzativ	dobytka	dobytky
vokativ	dobytku	dobytci, dobytkové
lokál	dobytkovi	dobytcích
instrumentál	dobytkem	dobytky

[editovat] význam

1. hospodářské zvířectvo (chované zpravidla pro maso, mléko aj.)

   Zemědělské družstvo chová více než sto kusů hovězího dobytka.

2. přeneseně, vulgárně: špindíra (označení člověka se špatnými hygienickými návyky)

   Ten dobytek by se měl občas umýt!

3. přeneseně, vulgárně: nevychovanec, hulvát (označení člověka s hrubým, neomaleným jednáním)

   Ty dobytku, jak to jezdíš?!

[editovat] související

1. dobýt, dobývat

[editovat] překlad

hospodářské zvířectvo

anglicky: livestock (en) francouzsky: bétail (fr)

německy: Vieh (de) švédsky: boskap (sv)