dobytek

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔbɪtɛk]

dělení

• do-by-tek

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dobytek	—
genitiv	dobytka	—
dativ	dobytku	—
akuzativ	dobytek	—
vokativ	dobytku	—
lokál	dobytku	—
instrumentál	dobytkem	—

význam

1. hospodářské zvířectvo (chované zpravidla pro maso, mléko aj.)
   • Zemědělské družstvo chová více než sto kusů hovězího dobytka.

překlady

hospodářské zvířectvo

• angličtina: livestock ^(en)
• francouzština: bétail ^(fr)
• latina: iumentum ^(la) s
• němčina: Vieh ^(de)
• srbština: стока ^(sr)
• švédština: boskap ^(sv)

související

• dobýt, dobývat
• dobytčí

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

etymologie

• Přenesením z původního významu.

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dobytek	dobytci / dobytkové
genitiv	dobytka	dobytků
dativ	dobytkovi / dobytku	dobytkům
akuzativ	dobytka	dobytky
vokativ	dobytku	dobytci / dobytkové
lokál	dobytkovi / dobytku	dobytcích
instrumentál	dobytkem	dobytky

význam

1. (vulgárně) člověk se špatnými hygienickými návyky
   • Ten dobytek by se měl občas umýt!
2. (vulgárně) člověk s hrubým, neomaleným jednáním
   • Ty dobytku, jak to jezdíš?!

synonyma

1. špindíra, prase, zvíře
2. nevychovanec, hulvát, hovado, trotl