doctus
Z Wikislovníku
Obsah |
latina [editovat]
přídavné jméno [editovat]
- 1. a 2. deklinace
skloňování [editovat]
| Číslo | singulár | plurál | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Rod | mužský | ženský | střední | mužský | ženský | střední |
| nominativ | doctus | docta | doctum | doctī | doctae | docta |
| genitiv | doctī | doctae | doctī | doctōrum | doctārum | doctōrum |
| dativ | doctō | doctae | doctō | doctīs | doctīs | doctīs |
| akuzativ | doctum | doctam | doctum | doctōs | doctās | docta |
| ablativ | doctō | doctā | doctō | doctīs | doctīs | doctīs |
| vokativ | docte | docta | doctum | doctī | doctae | docta |
význam [editovat]
- učený
- Homo doctus in se semper divitias habet. – Učený člověk má v sobě vždy bohatství.
sloveso [editovat]
význam [editovat]
- participium perfekta pasiva od slovesa docēre
