dovolit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte dovoliť.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • do-vo-lit

sloveso (1)[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas dovolím dovolíš dovolí dovolíme dovolíte dovolí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
dovol dovolme dovolte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné dovolil dovolila dovolilo dovolili dovolily dovolila
trpné dovolen dovolena dovoleno dovoleni dovoleny dovolena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý dovoliv dovolivši dovolivše

význam[editovat]

  1. (dovolit + dativ) činit možným
    • Naše finanční situace nám nedovoluje zbytečné utrácení.
  2. (dovolit + dativ) poskytnout souhlas
    • Vychovatelka dětem dovolila jít na hřiště.

překlady[editovat]

  1. umožnit
  2. připustit

synonyma[editovat]

  1. umožnit
  2. povolit, připustit, nechat, souhlasit, svolit

antonyma[editovat]

  1. znemožnit
  2. zakázat, (zastarale) zapovědět

související[editovat]

sloveso (2)[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas dovolím dovolíš dovolí dovolíme dovolíte dovolí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
dovol dovolme dovolte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné dovolil dovolila dovolilo dovolili dovolily dovolila
trpné dovolen dovolena dovoleno dovoleni dovoleny dovolena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý dovoliv dovolivši dovolivše

význam[editovat]

  1. dokončit volení, resp. volbu

související[editovat]

poznámky[editovat]