držet

čeština

výslovnost

• IPA: [dr̩ʒɛt]
•  držet^{? • info}

dělení

• dr-žet

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	držím	držíme
2.	držíš	držíte
3.	drží	drží

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	držme
2.	drž	držte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	držel	drželi
mužský neživotný		držely
ženský	držela
střední	drželo	držela

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	držen	drženi
mužský neživotný		drženy
ženský	držena
střední	drženo	držena

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	drže	držíce
ženský	držíc
střední

význam

1. působením síly zachovávat na určitém místě
   • V napřažené ruce držel zbraň.
2. vykonávat určité akce podle předepsaného postupu
   • Vzhledem k mému zdravotnímu stavu musím držet dietu.
3. (držet s + instrumentál) podporovat někoho (v konfliktní situaci)
   • Za války sice veřejně nevystupoval, ale vždy držel s domácím odbojem.

překlady

zachovávat na místě

angličtina: hold (en) francouzština: tenir (fr) italština: tenere (it) latina: tenere (la)

němčina: halten (de) polština: trzymać (pl) slovenština: držať (sk) švédština: hålla (sv)

dodržovat postup

angličtina: keep (en)

slovenština: držať (sk) švédština: hålla (sv)

synonyma

1. svírat, třímat
2. dodržovat, respektovat
3. stranit

související

• držitel
• podržet
• držení

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2010-11-16]. Heslo držet.