druh

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 dělení 1.3 podstatné jméno (1) 1.3.1 etymologie 1.3.2 skloňování 1.3.3 význam 1.3.4 synonyma 1.3.5 související 1.3.6 překlad 1.4 podstatné jméno (2) 1.4.1 etymologie 1.4.2 skloňování 1.4.3 význam 1.4.4 synonyma 1.4.5 související 1.4.6 překlad 2 slovenština 2.1 výslovnost 2.2 podstatné jméno (1) 2.2.1 etymologie 2.2.2 skloňování 2.2.3 význam 2.2.4 synonyma 2.2.5 související 2.3 podstatné jméno (2) 2.4 etymologie 2.4.1 skloňování 2.4.2 význam 2.4.3 synonyma 2.4.4 související 3 poznámky

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [drʊx]

[editovat] dělení

• druh, mn. dru·ho·vé, dru·hy, dru·zi

[editovat] podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

[editovat] etymologie

Ve významu „společník“ lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, vyvinuté z praslovanského *drugъ, pocházejícího z indoevropského *dhrougho- (asi „člen vojenské družiny“).^[1]

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	druh	druzi/druhové
genitiv	druha	druhů
dativ	druhu	druhům
akuzativ	druha	druhy
vokativ	druhu	druzi/druhové
lokál	druhu	druzích
instrumentál	druhem	druhy

[editovat] význam

1. společník, přítel

   Promluvil k druhům v boji.

2. muž žijící se ženou ve společné domácnosti mimo manželství

[editovat] synonyma

1. společník, přítel, kamarád, brach
2. muž, partner, přítel

[editovat] související

• družka
• družba
• družný
• družit se
• družina
• družstvo

[editovat] překlad

1. společník, přítel

anglicky: friend (en), mate (en), pal (en), companion (en), colleague (en) latinsky: socius (la) m, comes (la) m, sodālis (la) m, collēga (la) m, convīctor (la) m, contubernālis (la) m, amīcus (la) m

slovensky: druh (sk), priateľ (sk), spoločník (sk), kamarát (sk) švédsky: vän (sv), kompis (sv), kamrat (sv)

2. muž ženy

anglicky: husband (en), partner (en), boyfriend (en), companion (en) latinsky: cōnsors (la) m, coniux (la) m

slovensky: druh (sk), partner (sk), priateľ (sk) švédsky: make (sv), man (sv), partner (sv), pojkvän (sv)

[editovat] podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

[editovat] etymologie

Ve významu „sorta“ se vyvinulo jen v češtině a slovenštině ze spojení toho druh, např. ten nůž je mého druh („ten nůž je stejný jako můj“), které se později pozměnilo na toho druhu, z čehož se posléze vyabstrahoval nový význam.^[2][3]

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	druh	druhy
genitiv	druhu	druhů
dativ	druhu	druhům
akuzativ	druh	druhy
lokál	druhu	druzích
instrumentál	druhem	druhy

[editovat] význam

1. způsob, charakter, forma, souhrn specifických vlastností, typ

   Je to zločinec nejhoršího druhu.

2. skupina jednotlivin shodující se v podstatných znacích

   Systematika se zabývá tříděním druhů rostlin.

   Čeština rozlišuje 10 druhů slov.

[editovat] synonyma

1. charakter, forma, typ
2. odrůda, skupina, sorta, žánr

[editovat] související

• druhový, druhově

[editovat] překlad

1. typ

anglicky: sort (en), kind (en), type (en), variety (en), (výrobku) brand (en), line (en)

slovensky: druh (sk), typ (sk)

2. skupina, sorta

anglicky: species (en), sort (en), variety (en), strain (en), genre (en)

slovensky: druh (sk), sorta (sk), odroda (sk), kultivar (sk)

[editovat] slovenština

[editovat] výslovnost

• IPA: [drʊx]

[editovat] podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

[editovat] etymologie

Ve významu „společník“ lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, vyvinuté z praslovanského *drugъ, pocházejícího z indoevropského *dhrougho- (asi „člen vojenské družiny“).

[editovat] skloňování

pád	sg	pl
nom	druh	druhovia
gen	druha	druhov
dat	druhovi	druhom
acc	druha	druhov
loc	druhovi	druhoch
ins	druhom	druhmi

[editovat] význam

1. společník, přítel

   Prehovoril k druhom v boji.

2. muž žijící se ženou ve společné domácnosti mimo manželství

[editovat] synonyma

1. priateľ, spoločník, kamarát
2. muž, partner, priateľ

[editovat] související

• družka, družba

[editovat] podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

[editovat] etymologie

Ve významu „sorta“ se vyvinulo jen v češtině a slovenštině ze spojení toho druh, např. ten nůž je mého druh („ten nůž je stejný jako můj“), které se později pozměnilo na toho druhu, z čehož se posléze vyabstrahoval nový význam.

[editovat] skloňování

pád	sg	pl
nom	druh	druhy
gen	druhu	druhov
dat	druhu	druhom
acc	druh	druhy
loc	druhe	druhoch
ins	druhom	druhmi

[editovat] význam

1. způsob, charakter, forma, souhrn specifických vlastností, typ

   Človek svojho druhu.

   Druh lepidla.

2. skupina jednotlivin shodující se v podstatných znacích

   Taxonómia klasifikuje živých organizmov do hierarchicky usporiadaných kategórií, ako sú druhy.

[editovat] synonyma

1. typ
2. sorta, odroda, kultivar, žáner

[editovat] související

• druhový, druhovo, druhove

[editovat] poznámky

1. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „druh¹“, s. 146.
2. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „druh²“, s. 146.
3. ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 3. vydání. Nakladatelství Lidové noviny, 1971. ISBN 80-7106-242-1. Heslo „druh“, s. 130.