druh

čeština

výslovnost

• IPA: [drʊx]
•  druh^{? • info}

dělení

• druh

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

etymologie

Ve významu „společník“ lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, vyvinuté z praslovanského *drugъ, pocházejícího z indoevropského *dhrougho- (asi „člen vojenské družiny“).

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	druh	druzi/druhové
genitiv	druha	druhů
dativ	druhu	druhům
akuzativ	druha	druhy
vokativ	druhu	druzi/druhové
lokál	druhu	druzích
instrumentál	druhem	druhy

význam

1. společník, přítel
   • Promluvil k druhům v boji.
2. muž žijící se ženou ve společné domácnosti mimo manželství

synonyma

1. společník, přítel, kamarád, brach
2. muž, partner, přítel

související

• družka
• družba
• družný
• družit se
• družina
• družstvo

překlady

společník, přítel

angličtina: friend (en), mate (en), pal (en), companion (en), colleague (en) latina: socius (la) m, comes (la) m, sodalis (la) m, collega (la) m, convictor (la) m, contubernalis (la) m, amicus (la) m

slovenština: druh (sk), priateľ (sk), spoločník (sk), kamarát (sk) švédština: vän (sv), kompis (sv), kamrat (sv)

muž ženy

angličtina: husband (en), partner (en), boyfriend (en), companion (en) francouzština: conjoint (fr) m, partenaire (la) m latina: consors (la) m, coniux (la) m

slovenština: druh (sk), partner (sk), priateľ (sk) švédština: make (sv), man (sv), partner (sv), pojkvän (sv)

podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

etymologie

Ve významu „sorta“ se vyvinulo jen v češtině a slovenštině ze spojení toho druh, např. ten nůž je mého druh („ten nůž je stejný jako můj“), které se později pozměnilo na toho druhu, z čehož se posléze vyabstrahoval nový význam.

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	druh	druhy
genitiv	druhu	druhů
dativ	druhu	druhům
akuzativ	druh	druhy
vokativ	druhu	druhy
lokál	druhu	druzích
instrumentál	druhem	druhy

význam

1. způsob, charakter, forma, souhrn specifických vlastností, typ
   • Je to zločinec nejhoršího druhu.
2. skupina jednotlivin shodující se v podstatných znacích
   • Systematika se zabývá tříděním druhů rostlin.
   • Čeština rozlišuje 10 druhů slov.

synonyma

1. charakter, forma, typ, zrno
2. odrůda, skupina, sorta, žánr

související

• druhový, druhově

překlady

1. typ

angličtina: sort (en), kind (en), type (en), variety (en), (výrobku) brand (en), line (en) francouzština: type (fr) m, genre (fr) m

němčina: Art (de) ž slovenština: druh (sk), typ (sk)

2. skupina, sorta

angličtina: species (en), sort (en), variety (en), strain (en), genre (en) francouzština: sorte (fr) m

němčina: Abart (de) ž slovenština: druh (sk), sorta (sk), odroda (sk), kultivar (sk)

slovenština

výslovnost

• IPA: [drʊx]

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

etymologie

Ve významu „společník“ lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, vyvinuté z praslovanského *drugъ, pocházejícího z indoevropského *dhrougho- (asi „člen vojenské družiny“).

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	druh	druhovia
genitiv	druha	druhov
dativ	druhovi	druhom
akuzativ	druha	druhov
lokál	druhovi	druhoch
instrumentál	druhom	druhmi

význam

1. společník, přítel
   • Prehovoril k druhom v boji.
2. muž žijící se ženou ve společné domácnosti mimo manželství

synonyma

1. priateľ, spoločník, kamarát
2. muž, partner, priateľ

související

• družka, družba

podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

etymologie

Ve významu „sorta“ se vyvinulo jen v češtině a slovenštině ze spojení toho druh, např. ten nůž je mého druh („ten nůž je stejný jako můj“), které se později pozměnilo na toho druhu, z čehož se posléze vyabstrahoval nový význam.

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	druh	druhy
genitiv	druhu	druhov
dativ	druhu	druhom
akuzativ	druh	druhy
lokál	druhe	druhoch
instrumentál	druhom	druhmi

význam

1. způsob, charakter, forma, souhrn specifických vlastností, typ
   • Človek svojho druhu.
   • Druh lepidla.
2. skupina jednotlivin shodující se v podstatných znacích
   • Taxonómia klasifikuje živých organizmov do hierarchicky usporiadaných kategórií, ako sú druhy.

synonyma

1. typ
2. sorta, odroda, kultivar, žáner

související

• druhový, druhovo, druhove