elektron

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛlɛktrɔn]

dělení

• elek-t-ron

etymologie

Z anglického slova electron, které bylo navrženo v roce 1894 irským fyzikem G. Johnstonem Stoneyem, který jej pravděpodobně odvodil z anglického electric nebo ze starořeckého ἤλεκτρον (élektron, „jantar“).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	elektron	elektrony
genitiv	elektronu	elektronů
dativ	elektronu	elektronům
akuzativ	elektron	elektrony
vokativ	elektrone	elektrony
lokál	elektronu	elektronech
instrumentál	elektronem	elektrony

význam

1. elementární částice se záporným elektrickým nábojem, spinem 1/2 a hmotností přibližně 9,11.10^-31 kg, která patří mezi leptony
   • Elektrony obíhající okolo kladně nabitého jádra tvoří obal atomu.
2. velmi lehká konstrukční slitina hořčíku s malým množstvím hliníku (do 10%), zinku (do 3%) a manganu (do 1%).
   • Slitina elektron se používá při výrobě rychle se pohybujících součástí vozidel a letadel (například automobilových a motocyklových ráfků).

překlady

částice

• afrikánština: elektron ^(af)
• angličtina: electron ^(en)
• finština: elektroni ^(fi)
• francouzština: électron ^(fr) m
• italština: elettrone ^(it) m
• němčina: Elektron ^(de) s
• nizozemština: elektron ^(nl) s
• okcitánština: electron ^(oc) m
• slovenština: elektrón ^(sk) m

slitina

• angličtina: electron ^(en), elektron ^(en)
• němčina: Elektron ^(de) s
• okcitánština: electron ^(oc) m

synonyma

1. (značka) e

související

• elektronový

afrikánština

podstatné jméno

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	elektron	elektrone

význam

1. elektron

nizozemština

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	elektron	elektronen

význam

1. elektron