etiketa

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛtɪkɛta]

etymologie

Z fr. étiquette.

dělení

• eti-ke-ta

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	etiketa	etikety
genitiv	etikety	etiket
dativ	etiketě	etiketám
akuzativ	etiketu	etikety
vokativ	etiketo	etikety
lokál	etiketě	etiketách
instrumentál	etiketou	etiketami

význam

1. papír nebo kartička připevněná k předmětu s informacemi o tomto předmětu nebo jeho obsahu
   • Na etiketě je seznam všech přísad.
2. pravidla chování, která se ve společnosti nebo profesi pokládají za přijatelná

synonyma

1. nálepka, štítek

překlady

kartička

• angličtina: label ^(en)
• francouzština: étiquette ^(fr) ž