expedice

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛkspɛɟɪtsɛ]

dělení

• ex-pe-di-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	expedice	expedice
genitiv	expedice	expedic
dativ	expedici	expedicím
akuzativ	expedici	expedice
vokativ	expedice	expedice
lokál	expedici	expedicích
instrumentál	expedicí	expedicemi

význam

1. výprava na určité místo za určitým cílem
2. příprava a odeslání zásilky
3. místo, kde se zásilky připravují k odeslání
   • Několik let pracoval v podniku na expedici.

překlady

výprava

• angličtina: expedition ^(en)
• francouzština: expédition ^(fr) ž
• němčina: Expedition ^(de) ž
• slovenština: expedícia ^(sk) ž

odbavení zásilek

• angličtina: dispatching ^(en)
• francouzština: expédition ^(fr) ž
• němčina: Warenauslieferung ^(de) ž
• slovenština: expedícia ^(sk) ž

místo odbavení zásilek

• angličtina: dispatch office ^(en)
• francouzština: bureau d'expédition ^(fr)
• němčina: Spedition ^(de) ž
• slovenština: expedícia ^(sk) ž

související

• expediční