flamendr

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [flamɛndr̩]

dělení[editovat]

  • fla-men-dr

etymologie[editovat]

Do češtiny se dostalo pravděpodobně v 17. století, když Albrecht z Valdštejna nechal zřídit pluk žoldnéřů. Tehdy jeho verbíři dali dohromady vojsko z vojáků různých národností, hodně též z Nizozemska a Flander. Vojáci v Čechách v zimě odpočívali a užívali svůj volný čas vesele a bujaře. Německy se Vlám označuje Flamländer, odtud flamendr.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ flamendr flamendři
genitiv flamendra flamendrů
dativ flamendru / flamendrovi flamendrům
akuzativ flamendra flamendry
vokativ flamendre flamendři
lokál flamendru / flamendrovi flamendrech
instrumentál flamendrem flamendry

význam[editovat]

  1. (obecně, hanlivě) člověk často a dlouho popíjející alkohol a ponocující

synonyma[editovat]

  1. fláma, hýřil

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-04-17]. Heslo flamendr.
  1. STĚPANOVOVÁ, Ludmila. K etymologii frazeologismů s vlastními jmény. Naše řeč, 1989, roč. 72, čís. 1, s. 20. Dostupné online. ISSN 0027-8203.