front

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [frɔnt]

dělení[editovat]

  • front

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ front fronty
genitiv frontu frontů
dativ frontu frontům
akuzativ front fronty
vokativ fronte fronty
lokál frontu frontech
instrumentál frontem fronty

význam[editovat]

  1. (zastarale) fronta[1]
    • To jediné možné a rozumné bylo, převézt naše vojáky na francouzský front, kde bylo třeba každého muže.[2]
  2. (ve vojenství) skupina bojujících armád[1]
    • Když se útočící jednotky konečně průsmykem prodraly, setkaly se se 4. ukrajinským frontem, který pozvolna postupoval přes Podkarpatskou Rus od jihovýchodu.[3]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod ženský

význam[editovat]

  1. genitiv plurálu substantiva fronta

angličtina[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [fɹʌnt]

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ front fronts

význam[editovat]

  1. čelo, přední strana
  2. fronta

francouzština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ front fronts

význam[editovat]

  1. čelo (část hlavy)
  2. fronta

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-11-17]. Heslo front.
  2. Karel Čapek: Hovory s T. G. Masarykem
  3. Ostravská operace aneb Proč nepřišli z východu, rozhlas.cz 19. 1. 2005

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Front ve Wikipedii