háček

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦaːtʃɛk]
•  háček^{? • info}

dělení

• há-ček

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

etymologie

1. zdrobnělina slova hák

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	háček	háčky
genitiv	háčku	háčků
dativ	háčku	háčkům
akuzativ	háček	háčky
vokativ	háčku	háčky
lokál	háčku	háčcích / háčkách
instrumentál	háčkem	háčky

význam

1. předmět vzniklý zahnutím drátu či obdobného materiálu
   • Zadní vrátka do zahrady nebyla zamčená, jen zajištěná háčkem.
2. háček (1) používaný při rybaření pro lov ryb
   • Rybář napíchl na háček žížalu a nadhodil.
3. diakritické znaménko ve tvaru malého písmene v
   • Háček v češtině se vyvinul z tečky nad měkkými souhláskami, která původně nahradila spřežky.
4. nepředvídaná okolnost ztěžující situaci
   • Ten nápad zajet za nimi na návštěvu je dobrý, ale má to jeden háček: rozbilo se nám auto.

překlady

zahnutý drát

• angličtina: hook ^(en)
• francouzština: crochet ^(fr) m
• němčina: Häkchen ^(de) s
• slovenština: háčik ^(sk) m

rybářský háček

• angličtina: fishhook ^(en), fishing hook ^(en)
• francouzština: hameçon ^(fr) m
• němčina: Angelhaken ^(de) m
• slovenština: háčik ^(sk) m

diakritické znaménko

• angličtina: caron ^(en)
• finština: hattu ^(fi)
• francouzština: caron ^(fr) m, chevron ^(fr) m
• chorvatština: kvačica ^(hr) ž
• polština: daszek ^(pl) m
• slovenština: mäkčeň ^(sk) m

potíž

• angličtina: catch ^(en), snag ^(en)

související

• zaháčkovat

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	háček	háčci / háčkové
genitiv	háčka	háčků
dativ	háčkovi / háčku	háčkům
akuzativ	háčka	háčky
vokativ	háčku	háčky
lokál	háčkovi / háčku	háčcích
instrumentál	háčkem	háčky

význam

1. vodák plující na přídi kánoe

překlady

vodák plující na přídi kánoe

• angličtina: bowman ^(en)
• řečtina: πρόκωπος ^(el) m

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2010-12-06]. Heslo háček.