hřebík

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̝ɛbiːk]

dělení

• hře-bík

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	hřebík	hřebíky
genitiv	hřebíku	hřebíků
dativ	hřebíku	hřebíkům
akuzativ	hřebík	hřebíky
vokativ	hřebíku	hřebíky
lokál	hřebíku	hřebících
instrumentál	hřebíkem	hřebíky

význam

1. kovový kolík se špičkou na jednom konci a hlavičkou na druhém, určený ke spojování předmětů jeho zatloukáním
   • Dej sobě u kováře nadělat hřebíků ostrých na obou koncích a ty pozatloukej jedním koncem do stromu, okolo něhož s ním vždy tančiti musíš, tak aby druhým ostrým koncem ven vyčnívaly.

překlady

angličtina: nail (en) francouzština: clou (fr) m italština: chiodo (it) m latina: clavus (la) m

lotyština: nagla (lv) němčina: Nagel (de) m slovenština: klinec (sk) m

související

• hřeb
• hřebíček