hantýrka

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɦantiːrka]

dělení[editovat]

  • han-týr-ka

etymologie[editovat]

Ze slova hantýrovat — „mluvit argotem“, pejorativně také „zacházet s něčím“. Toto sloveso je odvozeno z německého hantieren — „provozovat živnost, obchod“ a souvisí též se středohornoněmeckým hantierunge — „prodej a nákup, obchod“. Tyto výrazy, s odkazem na podomní obchodníky, pochází z francouzského hanter — „pocházet sem a tam“, jež je příbuzné i severskému heimta — „táhnout, dovést domů“; srovnej i německé Heim, domov.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ hantýrka hantýrky
genitiv hantýrky hantýrek
dativ hantýrce hantýrkám
akuzativ hantýrku hantýrky
vokativ hantýrko hantýrky
lokál hantýrce hantýrkách
instrumentál hantýrkou hantýrkami

význam[editovat]

  1. mluva zločinců, používající mj. přenášení slov k zastření významu[2]

překlady[editovat]

argot

synonyma[editovat]

  1. argot, žargon

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-09-25]. Heslo hantýrka.
  1. KOPEČNÝ, František. K původu termínů slang, argot, hantýrka a žargón. Naše řeč, 1981, roč. 64, čís. 2, s. 76. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. OBERPFALCER, František. Zum Wortschatz des tschechischen Rotwelsch. Naše řeč, 1927, roč. 11, čís. 8, s. 176-185. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Hantýrka ve Wikipedii