hantýrka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈɦantiːrka]

dělení[editovat]

  • han-týr-ka

etymologie[editovat]

Ze slova hantýrovat — „mluvit argotem“, pejorativně také „zacházet s něčím“. Toto sloveso je odvozeno z německého hantieren — „provozovat živnost, obchod“ a souvisí též se středohornoněmeckým hantierunge — „prodej a nákup, obchod“. Tyto výrazy, s odkazem na podomní obchodníky, pochází z francouzského hanter — „pocházet sem a tam“, jež je příbuzné i severskému heimta — „táhnout, dovést domů“; srovnej i německé Heim, domov.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ hantýrka hantýrky
genitiv hantýrky hantýrek
dativ hantýrce hantýrkám
akuzativ hantýrku hantýrky
vokativ hantýrko hantýrky
lokál hantýrce hantýrkách
instrumentál hantýrkou hantýrkami

význam[editovat]

  1. mluva zločinců, používající mj. přenášení slov k zastření významu[2]
    • Český argot čerpal z bohaté studnice výrazů jazyka jidiš, cikánštiny a německé gaunerské hantýrky rotwelsch (kde má onu utajenost naznačovat ono welsch = „vlašsky“, ale konkrétně spíše „všelijak jinak než německy“).[3]

překlady[editovat]

  1. argot

synonyma[editovat]

  1. argot, žargon

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. KOPEČNÝ, František. K původu termínů slang, argot, hantýrka a žargón. Naše řeč, 1981, roč. 64, čís. 2, s. 76. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. OBERPFALCER, František. Zum Wortschatz des tschechischen Rotwelsch. Naše řeč, 1927, roč. 11, čís. 8, s. 176-185. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  3. Jan Chloupek: O sociální a územní rozrůzněnosti češtiny. In: Kultura českého jazyka: [sborník]. 1. vyd. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1969. 157 s. Str. 68.

externí odkazy[editovat]