hofer
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈɦɔfɛr]
dělení[editovat]
- ho-fer
etymologie[editovat]
Z německého Hofer, které dnes je příjmením. To odvozeno od substantiva Hof — dvůr.
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | hofer | hofeři/hoferové |
| genitiv | hofera | hoferů |
| dativ | hoferu/hoferovi | hoferům |
| akuzativ | hofera | hofery |
| vokativ | hofere | hofeři/hoferové |
| lokál | hoferu/hoferovi | hoferech |
| instrumentál | hoferem | hofery |
význam[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „podruh (mapa)“, s. 61.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého. Díl 1. A-J. Praha: Státní nakladatelství, 1935-1937. Heslo „hofer“, s. 906.
externí odkazy[editovat]
Článek Hofer ve Wikipedii
