hrdlo

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̩dlɔ]
•  hrdlo^{? • info}

dělení

• hr-d-lo

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	hrdlo	hrdla
genitiv	hrdla	hrdel
dativ	hrdlu	hrdlům
akuzativ	hrdlo	hrdla
vokativ	hrdlo	hrdla
lokál	hrdle / hrdlu	hrdlech
instrumentál	hrdlem	hrdly

význam

1. zadní část dutiny ústní a přední část krku
   • V hrdle se mi vzpříčila rybí kost.
2. (přeneseně) život
   • Jestli, princi, Zlatovlásku nevysvobodíš, přijdeš o hrdlo.
3. útvar nebo předmět podobný hrdlu (1)
   • Protože neměli otvírák, urazili láhvi hrdlo.

překlady

angličtina: throat (en) francouzština: gorge (fr) ž italština: gola (it) ž

němčina: Kehle (de) ž polština: gardło (pl) s řečtina: λαιμός (el) m staroslověnština: въіꙗ (cu) ž

související

• hrdlový
• hrdelní