hyperkorektnost

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɦɪpɛrkɔrɛktnɔst]

dělení[editovat]

  • hy-per-ko-rekt-nost

etymologie[editovat]

Z anglického hypercorrectness, které se ve variantě hypercorrect („hyperkorektní“) poprvé objevilo v knize O. Jespersena Language, its nature, development and origin v roce 1922.[1][2] Jedná se o složeninu předpony hyper- („nad-“, „pře-“), pocházející z řeckého ὑπέρ (hypér, „nad, za, přes“),[3] a slova correctness („správnost“), jehož kořen correct- vychází z latinského corrēctiō („oprava, napravení“), od corrigere („opravovat, napravovat“), jehož příčestí trpné je corrēctus. Latinské corrigere vzniklo složením z com- a regere („řídit, opravovat“).[4][5]

V češtině se slovo hyperkorektní objevuje od třicátých let 20. století, příkladem je kniha Františka Oberpfalcera Jazykozpyt z roku 1932,[6] v níž přepjaté úsilí o správnost nazývá rovněž hyperurbanismus a ve staročeštině ztotožňuje hyperkorektní reakce na hláskové změny s Gebauerovým pojmem zvratná analogie.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ hyperkorektnost hyperkorektnosti
genitiv hyperkorektnosti hyperkorektností
dativ hyperkorektnosti hyperkorektnostem
akuzativ hyperkorektnost hyperkorektnosti
vokativ hyperkorektnosti hyperkorektnosti
lokál hyperkorektnosti hyperkorektnostech
instrumentál hyperkorektností hyperkorektnostmi

význam[editovat]

  1. (gramaticky) nesprávnost z důvodu nedostatečného pochopení normy spisovného jazyka
    • Hyperkorektnost vzniká tam, kde je snaha užívat spisovného jazyka, ale chybí jeho dobrá znalost.[7]

překlady[editovat]

nesprávnost z nepochopení

poznámky[editovat]

  1. A Supplement to The Oxford English Dictionary. Vol. 2: H–N. Oxford University Press, London 1976. ISBN 0-19-861123-4. Heslo „hypercorrect“, s. 211.
  2. CHROMÝ, Jan. Tzv. hyperkorektnost a její vztah ke kodifikaci češtiny. Naše řeč, 2007, roč. 90, čís. 3, s. 124. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „hyper-“, s. 221.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „korekce“, s. 301.
  5. ONIONS, C. T.; FRIEDRICHSEN, G. W. S., BURCHFIELD, R. W. The Oxford Dictionary of English Etymology. Oxford University Press, 1966. Heslo „correct1“, s. 217.
  6. OBERPFALCER, František. Jazykozpyt. Jednota českých filologů: Praha 1932. Kapitola „Hláskové změny“, odstavec 343, s. 361.
  7. ŠMILAUER, Vladimír. Nauka o českém jazyku. 6. vydání. Státní pedagogické nakladatelství. Praha 1982. Oddíl 0-63, s. 27.

externí odkazy[editovat]