imperativ
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [ɪmpɛratɪf]
[editovat] dělení
- im·pe·ra·tiv, mn. im·pe·ra·ti·vy
[editovat] podstatné jméno
- rod mužský neživotný
[editovat] skloňování
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | imperativ | imperativy |
| genitiv | imperativu | imperativů |
| dativ | imperativu | imperativům |
| akuzativ | imperativ | imperativy |
| vokativ | imperative | imperativy |
| lokál | imperativu | imperativech |
| instrumentál | imperativem | imperativy |
[editovat] význam
- (lingvistika) rozkazovací způsob
- příkaz, požadavek