inteligence

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɪntɛlɪgɛnt͡sɛ]

dělení[editovat]

  • in-te-li-gen-ce

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ inteligence inteligence
genitiv inteligence inteligencí
dativ inteligenci inteligencím
akuzativ inteligenci inteligence
vokativ inteligence inteligence
lokál inteligenci inteligencích
instrumentál inteligencí inteligencemi

význam[editovat]

  1. pronikavost ducha; schopnost učit se a přizpůsobit se prostředí
    • K tomu, abych ho pochopila, moje inteligence nestačí.
  2. sociální vrstva, která se živí duševní prací
    • Slavní mudrci, vzácní chemici,/ slovutní mistři, páni magistři,/ astrologové, geometři,/ agronomové, psychiatři,/ páni docenti – geologie, psychologie, theologie! Nemocí zhoubných,/ nemocí zjevných,/ nemocí latentních!/ Vynálezcové věcí/ patentních! Magnificence! Zkrátka –/ inteligence![1]

překlady[editovat]

  1. bystrost
  2. společenská třída pracující mozkem

synonyma[editovat]

  1. bystrost
  2. intelektuálové

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Ten dělá to a ten zas tohle. Dostupné online, 27. února 2023.

externí odkazy[editovat]