ironie

čeština

výslovnost

• IPA: [ɪrɔnɪjɛ]

dělení

• iro-nie

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ironie	ironie
genitiv	ironie	ironií
dativ	ironii	ironiím
akuzativ	ironii	ironie
vokativ	ironie	ironie
lokál	ironii	ironiích
instrumentál	ironií	ironiemi

význam

1. výrok nebo výroky vyjadřující opak jejich skutečného významu používané při vtipkování nebo výsměchu
   • Jestli řekla, že česká kuchyně je vzorem zdravé výživy, pak to musela být ironie.
2. rozpor mezi tím, co by se dalo čekat a co se opravdu stane
   • Ironií osudu několik dnů po skončení války zemřel při autonehodě.

synonyma

1. sarkazmus

překlady

angličtina: irony (en) esperanto: ironio (eo) francouzština: ironie (fr) ž italština: ironia (it) ž latina: ironia (la)

němčina: Ironie (de) ž polština: ironia (pl) ž ruština: ирония (ru) ž španělština: sorna (es) turečtina: ironi (tr)

související

• ironický
• ironik
• ironizování