jih

čeština

výslovnost

• IPA: [jɪx]
•  jih^{? • info}

homofony

• jich

dělení

• jih

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	jih	jihy
genitiv	jihu	jihů
dativ	jihu	jihům
akuzativ	jih	jihy
vokativ	jihe	jihy
lokál	jihu	jizích
instrumentál	jihem	jihy

význam

1. světová strana ležící ve směru naproti severu
   • Výprava v druhé polovině expedice zamířila k jihu.
2. část určitého území ležící ve směru jihu (1)
   • Na jihu Itálie se daří mnoha druhům ovoce.

antonyma

1. sever

překlady

angličtina: south (en) finština: etelä (fi) francouzština: sud (fr) m italština: sud (it) m

němčina: Süden (de) m polština: południe (pl) s ruština: юг (ru) m slovenština: juh (sk) m španělština: sur (es) m

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2010-05-25]. Heslo jih.