jmenovat

čeština

výslovnost

• IPA: [jmɛnɔvat]

dělení

• jme-no-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	jmenuji (hovorově: jmenuju)	jmenujeme
2.	jmenuješ	jmenujete
3.	jmenuje	jmenují (hovorově: jmenujou)

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	jmenujme
2.	jmenuj	jmenujte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	jmenoval	jmenovali
mužský neživotný		jmenovaly
ženský	jmenovala
střední	jmenovalo	jmenovala

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	jmenován	jmenováni
mužský neživotný		jmenovány
ženský	jmenována
střední	jmenováno	jmenována

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	jmenuje	jmenujíce
ženský	jmenujíc
střední

Přechodník minulý
Rod	Singulár	Plurál
mužský	jmenovav	jmenovavše
ženský	jmenovavši
střední

význam

1. výslovně uvést
   • Plukovník jednotce poděkoval za bojový výkon a jmenoval několik nejodvážnějších vojáků.
2. uvést osobu do funkce
   • Prezident včera odpoledne jmenoval nového ministra.

překlady

výslovně uvést

angličtina: name (en) francouzština: nommer (fr) latina: nominare (la)

němčina: nennen (de) slovenština: menovať (sk)

uvést do funkce

angličtina: name (en)

francouzština: nommer (fr) slovenština: menovať (sk)

související

• jmenovat se
• jméno
• jmenování
• pojmenovat

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2010-10-20]. Heslo jmenovat.