juž

čeština

výslovnost

• IPA: [jʊʃ]

dělení

• juž

příslovce

význam

1. (zastarale, nářečně) již
   • Také i to vymizelo z mladistvé paměti, jak v ten čas, kdy bylo nejhůře, kdy juž ani jemu, nejmladšímu a mazánkovi, nemohli doma dáti do syta, jak jednou za stavením na dvorku z hladu plakal, a jak tu za plotem pojednou se ukázal starý Žalman, vysoký nahrbený, holého temene, kolem něhož povívaly bílé vlasy, muž vážné, ano zachmuřené tváře, a jak na něj zavolal: „Chce se ti jísť, viď?“ a juž skrze plot mu podal skyvu černého chleba.
   • „Hned spoutejte mu drzé ruce obě, trest vymyslím juž sám!“