kázeň

čeština

výslovnost

• IPA: [kaːzɛɲ]

dělení

• ká-zeň

etymologie

Staročesky i kazn, kazň, kázen, též ve významu 'pokárání, trest', staropolské kaźń, staroruské казнь, slovinské kázen, staroslověnské казнь (kaznь) téhož významu. Praslovanské *kaznь se obvykle vykládá z *kazati (viz kázat, srovnej ruské наказать 'potrestat'), vývoj významu by byl 'ukazovat, poroučet'--> 'napomínat, trestat'. Spojení s kát se (příponou znь jako v bázeň) vyhovuje významově lépe, ale jsou tu problémy hláskoslovné.

podstatné jméno

• rod ženský
• abstraktum

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kázeň	kázně
genitiv	kázně	kázní
dativ	kázni	kázním
akuzativ	kázeň	kázně
vokativ	kázni	kázně
lokál	kázni	kázních
instrumentál	kázní	kázněmi

význam

1. závazné dodržování nastoleného řádu; vynucování či pravidla takového chování
   • Na všech školách v Rakousku-Uhersku musí být zavedena kázeň.

1. dobrovolné omezování sebe sama; sebeovládání, sebekázeň
   • Co by dělal fakír v lázních, se svou velkou vnitřní kázní.

synonyma

1. disciplína
2. sebekázeň, sebeovládání, autocenzura

překlady

disciplína

• angličtina: discipline ^(en)
• francouzština: discipline ^(fr) ž
• italština: disciplina ^(it) ž
• latina: modestia ^(la) ž, disciplina ^(la) ž
• němčina: Disziplin ^(de) ž, Zucht ^(de) ž
• ruština: дисциплина ^(ru) ž
• řečtina: πειθαρχία ^(el) ž
• slovenština: disciplína ^(sk) ž

sebekázeň

• angličtina: self-control ^(en), controlled behavior ^(en)
• francouzština: contrôle de soi ^(fr)
• italština: autodisciplina ^(it) ž, autocontrollo ^(it) m
• latina: moderatio ^(la) ž, temperantia ^(la) ž
• němčina: Selbstbeherrschung ^(de) ž, Disziplin ^(de) ž, Selbstzucht ^(de) ž
• slovenština: sebadisciplína ^(sk) ž

související

• ukáznit
• kázeňský