křik

čeština

výslovnost

• IPA: [kr̝̊ɪk],  křik^{? • info}

dělení

• křik

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	křik	křiky
genitiv	křiku	křiků
dativ	křiku	křikům
akuzativ	křik	křiky
vokativ	křiku	křiky
lokál	křiku	křicích
instrumentál	křikem	křiky

význam

1. hlasitý zvukový projev člověka a některých dalších živočichů
   • Ať křik zní oblohou!

překlady

angličtina: yelling (en), crying (en), screaming (en) francouzština: cri (fr) m latina: clamor (la) m němčina: Schreien (de) s polština: krzyk (pl) m

ruština: крик (ru) m ukrajinština: крик (uk) m slovenština: krik (sk) m

synonyma

1. křičení, řev, vřískot, jekot, (expresivně) hulákání

antonyma

1. šepot

související

• křičet
• křikloun
• křiklavý
• křičící
• křikloun
• pokřik
• výkřik
• vykřičník

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-09-18, [cit. 2010-02-25]. Heslo křik.