karta

čeština

výslovnost

• IPA: [karta]
•  karta^{? • info}

dělení

• kar-ta

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	karta	karty
genitiv	karty	karet / kart
dativ	kartě	kartám
akuzativ	kartu	karty
vokativ	karto	karty
lokál	kartě	kartách
instrumentál	kartou	kartami

význam

1. neohebný plochý předmět ve tvaru obdélníku
   • Již ve třetí minutě fotbalového zápasu rozhodčí vytáhl žlutou kartu.

překlady

plochý obdélníkový předmět

• angličtina: card ^(en)
• estonština: kaart ^(et)
• finština: kortti ^(fi)
• francouzština: carte ^(fr) ž, (list): fiche ^(fr) ž, (ve fotbale): carton ^(fr) m
• italština: carta ^(it) ž, scheda ^(it) ž
• litevština: korta ^(lt) ž
• němčina: Karte ^(de) ž
• nizozemština: kaart ^(nl)
• slovenština: karta ^(sk) ž

synonyma

1. štítek

související

• kartón
• kartotéka
• karetní
• kartářka
• kartička

slovní spojení

• červená karta
• divoká karta
• zelená karta
• žlutá karta

fráze a idiomy

• odkrýt karty
• stavět domky z karet
• vidět do karet
• vsadit na dobrou kartu
• vsadit na špatnou kartu
• vsadit vše na jednu kartu

hornolužická srbština

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	karta	karće	karty
genitiv	karty	kartow	kartow
dativ	karće	kartomaj	kartam
akuzativ	kartu	karće	karty
vokativ	karta	karće	karty
lokál	karće	kartomaj	kartach
instrumentál	kartu	kartomaj	kartami

význam

1. mapa

litevština

výslovnost

• karta

dělení

• kar-ta

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	karta	kartos
genitiv	kartos	kartų
dativ	kartai	kartoms
akuzativ	kartą	kartas
instrumentál	karta	kartomis
lokál	kartoje	kartose
vokativ	karta	kartos

význam

1. generace

související

• kartas
• kartu