karta

čeština

výslovnost

• IPA: [karta]
•  karta^{? • info}

dělení

• kar-ta

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	karta	karty
genitiv	karty	karet / kart
dativ	kartě	kartám
akuzativ	kartu	karty
vokativ	karto	karty
lokál	kartě	kartách
instrumentál	kartou	kartami

význam

1. neohebný plochý předmět ve tvaru obdélníku
   • Již ve třetí minutě fotbalového zápasu rozhodčí vytáhl žlutou kartu.

překlady

angličtina: card (en) estonština: kaart (et) francouzština: carte (fr) ž, (list): fiche (fr) ž, (ve fotbale): carton (fr) m italština: carta (it) ž

němčina: Karte (de) ž nizozemština: kaart (nl) slovenština: karta (sk) ž

související

• kartón
• kartotéka
• karetní
• kartářka