kategorie

čeština

dělení

• ka-te-go-rie

etymologie

Z latinského catēgoria, pocházejícího z řeckého κατηγορία (katēgoría, „výpověď, obžaloba“), jehož filosofický význam zavedl Aristotelés. Řecké slovo vzniklo od slovesa κατηγορέω (katēgoréō, „obviňuji, vypovídám“), složeného z κατά- (katá-, vizte kata-, „proti, tam, uvnitř, zcela“) a αγορεύω (agoreúō, „mluvím veřejně“), které vychází z αγορά (agorá, „náměstí, shromáždění“), odvozeného od αγείρω (ageírō, „shromažďuji“).

výslovnost

• IPA: [katɛgɔrɪjɛ]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kategorie	kategorie
genitiv	kategorie	kategorií
dativ	kategorii	kategoriím
akuzativ	kategorii	kategorie
vokativ	kategorie	kategorie
lokál	kategorii	kategoriích
instrumentál	kategorií	kategoriemi

význam

1. soubor entit se stejnými vlastnostmi
   • Jev patří do zvláštní kategorie.
   • Podobné situace jsou živnou půdou pro vznik kategorie politických vězňů v zemi.
2. základní pojem třídění
   • Rod je gramatická kategorie.
   • Kategorie prostoru a času nejsou ontologicky rovnocenné.

synonyma

1. skupina, třída, druh, rubrika
2. pojem

související

• kategoricky, kategoriální, kategorizovat, kategorizace

překlady

1. soubor entit

angličtina: category (en), kind (en), type (en), grade (en), rank (en) finština: kategoria (fi) latina: ratiō (la) ž, genus (la) s, ōrdō (la) m, gradus (la) m, seriēs (la) ž, classis (la) ž

němčina: Kategorie (de) ž ruština: категория (ru) ž, разряд (ru) m slovenština: kategoria (sk) ž

2. základní pojem

angličtina: category (en) finština: kategoria (fi) latina: catēgoria (la) ž

němčina: Kategorie (de) ž ruština: категория (ru) ž slovenština: kategoria (sk) ž