klika

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈklɪka]

dělení

• kli-ka

podstatné jméno (1)

• rod ženský

etymologie

Všeslovanské slovo vycházející z praslovanského *kľuka, utvořeného příponou -ka od indoevropského *klēu („hák“).

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	klika	kliky
genitiv	kliky	klik
dativ	klice	klikám
akuzativ	kliku	kliky
vokativ	kliko	kliky
lokál	klice	klikách
instrumentál	klikou	klikami

význam

1. držadlo, které slouží k otevírání nebo zavírání dveří
   • Klika ztěžka zavrzala a ve dveřích se objevila mohutná shrbená postava.
2. otáčivá páka u některých mechanismů
   • Dříve se motor automobilů roztáčel pomocí kliky.

překlady

držadlo u dveří

• angličtina: doorknob ^(en)
• finština: kädensija ^(fi)
• francouzština: poignée ^(fr) ž
• hornolužická srbština: ručica ^(hsb) ž
• němčina: Türklinke ^(de) ž

podstatné jméno (2)

• rod ženský

etymologie

Z francouzského la clique.

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	klika	kliky
genitiv	kliky	klik
dativ	klice	klikám
akuzativ	kliku	kliky
vokativ	kliko	kliky
lokál	klice	klikách
instrumentál	klikou	klikami

význam

1. (hanlivě) uskupení lidí prosazující své společné zájmy
   • Tu kliku je potřeba zastavit dříve, než se jí podaří získat vliv.

překlady

uskupení lidí

• angličtina: clique ^(en)

podstatné jméno (3)

• rod ženský

etymologie

Z německého Glück.

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	klika	kliky
genitiv	kliky	klik
dativ	klice	klikám
akuzativ	kliku	kliky
vokativ	kliko	kliky
lokál	klice	klikách
instrumentál	klikou	klikami

význam

1. (hovorově) štěstí
   • To jsem měl ale kliku! Přijít o deset minut dřív a špatně by to se mnou dopadlo.

překlady

štěstí

• angličtina: luck ^(en)
• francouzština: bol ^(fr) m