klystýr

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈklɪstiːr]

dělení

• kly-s-týr

etymologie

Přes německé Klistier, Klyster ze středověkofrancouzského a latinského clystēr, jež ze starořeckého κλυστήρ — stříkačka, které vychází ze slovesa κλύζω — omývat, vymývat. Srovnej např. kataklyzma nebo latinské cluere či cloaca.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	klystýr	klystýry
genitiv	klystýru	klystýrů
dativ	klystýru	klystýrům
akuzativ	klystýr	klystýry
vokativ	klystýre	klystýry
lokál	klystýru	klystýrech
instrumentál	klystýrem	klystýry

význam

1. procedura, při které dochází ke vpravování tekutin do střeva za účelem jeho vyprázdnění
   • „Nešetři mne,“ vybízel toho pochopa, který mu dával klystýr, „pamatuj na svou přísahu. I kdyby zde ležel tvůj otec nebo vlastní bratr, dej jim klystýr, aniž bys mrkl okem. Mysli si, že na takových klystýrech stojí Rakousko, a vítězství je naše.“
2. tekutina, která se vpravuje do střeva za účelem jeho vyprázdnění

překlady

1. procedura

   • angličtina: enema
   • francouzština: lavement m
   • italština: enteroclisma, enteroclisi, lavativo ž
   • němčina: Einlauf m, Klistier s
   • polština: lewatywa
   • ruština: клистир m
2. tekutina

   • angličtina: enema
   • turečtina: lavman

synonyma

1. —
2. klyzma

externí odkazy

• Článek Klystýr ve Wikipedii