kniho

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [kɲɪɦɔ]

dělení[editovat]

  • kni-ho

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

význam[editovat]

  1. vokativ singuláru substantiva kniha
    • Nikdy jsem ti nerozuměl, kniho svatá! Ale teď, když na svém lůžku trudně sedím, v oku slzu, v srdci bol, a vzhůru hledím — ach teď vím, со mluvíš, kniho hvězdozlatá![1]

poznámky[editovat]

  1. Václav Bolemír Nebeský: Velká kniha