kohoutek
Z Wikislovníku
Obsah |
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [kɔɦɔʊ̯tɛk]
dělení[editovat]
- ko-hou-tek
etymologie[editovat]
Zdrobnělina slova kohout příponou -ek.
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | kohoutek | kohoutky |
| genitiv | kohoutku | kohoutků |
| dativ | kohoutku | kohoutkům |
| akuzativ | kohoutek | kohoutky |
| vokativ | kohoutku | kohoutky |
| lokál | kohoutku | kohoutcích |
| instrumentál | kohoutkem | kohoutky |
význam[editovat]
- (zdrobněle) součást potrubí umožňující ovládání průtoku kapaliny
- Z otevřeného kohoutku tekla proudem horká voda.
- část střelné zbraně která spouští výstřel
- Přiložil pušku k líci a dlouho mířil, než stiskl kohoutek.
- nejvyšší část hřbetu pod šíjí u čtyřnohých zvířat
- Mladý jelen měřil v kohoutku více než metr.
- Lychnis; druh lučních bylin
- kohoutek luční, kohoutek věncový
- (nářečně) lidový název rozličných rostlin: orlíček obecný, psárka luční, smolnička obecná, atd.
překlady[editovat]
součást potrubí
část zad zvířat
synonyma[editovat]
- –
- spoušť
- –
- –
- –
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | kohoutek | kohoutci / kohoutkové |
| genitiv | kohoutka | kohoutků |
| dativ | kohoutku / kohoutkovi | kohoutkům |
| akuzativ | kohoutka | kohoutky |
| vokativ | kohoutku | kohoutci / kohoutkové |
| lokál | kohoutku / kohoutkovi | kohoutcích |
| instrumentál | kohoutkem | kohoutky |
význam[editovat]
- (zdrobněle) kohout
- V podrostu se ukrývali dva bažantí kohoutci.
- druh účesu
- Petruška nosila vlasy učesané na kohoutka.
překlady[editovat]
samec ptáka
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-11-26, [cit. 2009-06-29]. Heslo kohoutek.