Zdrobnělina slova kohout příponou -ek.
[editovat] podstatné jméno (1)
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
kohoutek |
kohoutky |
| genitiv |
kohoutku |
kohoutků |
| dativ |
kohoutku |
kohoutkům |
| akuzativ |
kohoutek |
kohoutky |
| vokativ |
kohoutku |
kohoutky |
| lokál |
kohoutku |
kohoutkách / kohoutcích |
| instrumentál |
kohoutkem |
kohoutky |
- (zdrobněle) součást potrubí umožňující ovládání průtoku kapaliny
- Z otevřeného kohoutku tekla proudem horká voda.
- část střelné zbraně která spouští výstřel
- Přiložil pušku k líci a dlouho mířil, než stiskl kohoutek.
- nejvyšší část hřbetu pod šíjí u čtyřnohých zvířat
- Mladý jelen měřil v kohoutku více než metr.
- Lychnis; druh lučních bylin
- kohoutek luční, kohoutek věncový
- (nářečně) lidový název rozličných rostlin: orlíček obecný, psárka luční, smolnička obecná, atd.
- –
- spoušť
- –
- –
- –
[editovat] podstatné jméno (2)
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
kohoutek |
kohoutci / kohoutkové |
| genitiv |
kohoutka |
kohoutků |
| dativ |
kohoutku / kohoutkovi |
kohoutkům |
| akuzativ |
kohoutka |
kohoutky |
| vokativ |
kohoutku |
kohoutci / kohoutkové |
| lokál |
kohoutku / kohoutkovi |
kohoutcích |
| instrumentál |
kohoutkem |
kohoutky |
- (zdrobněle) kohout
- V podrostu se ukrývali dva bažantí kohoutci.
- druh účesu
- Petruška nosila vlasy učesané na kohoutka.
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Heslo kohoutek.