komín

Možná hledáte Komín, komin nebo kominn.

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔmiːn]

dělení

• ko-mín

etymologie

Z latinského slova caminus nebo řeckého slova κάμινος (kaminos).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	komín	komíny
genitiv	komína / komínu	komínů
dativ	komínu	komínům
akuzativ	komín	komíny
vokativ	komíne	komíny
lokál	komíně / komínu	komínech
instrumentál	komínem	komíny

význam

1. část zařízení, stavby, resp. samostatná stavba sloužící k odvádění spalných zplodin z topenišť
   • Kominík nám vyčistil komín.
2. (přeneseně) protáhlý, úzký prostor, připomínající komín (1)
   • Sestoupili jsme do jeskyně asi dvacet metrů dlouhým komínem.
3. (přeneseně) věc připomínající tvarem komín (1)
   • Vyskládal komíny z knih.

překlady

1. zařízení odvádějící kouř

   • angličtina: chimney, stack
   • francouzština: cheminée ž
   • hebrejština: אֲרֻבָּה ž
   • lotyština: skurstenis
   • němčina: Schornstein m, Kamin m, Rauchfang m, Esse ž, Schlot m
   • polština: komin m
   • romština: kominos m, thuvalo m, sadzalo m
   • ruština: труба ž
   • řečtina: καπνοδόχος ž
   • slovenština: komín m
   • španělština: chimenea ž
   • švédština: skorsten c
2. —
3. —

související

• komínový
• komínek
• kominík
• kominice
• kominictví
• komínář

slovní spojení

• vypustit komínem

externí odkazy

• Článek Komín ve Wikipedii