konkávní

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔŋkaːvɲiː]

dělení

• kon-káv-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

Číslo	singulár				plurál
Rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní
genitiv	konkávního	konkávního	konkávní	konkávního	konkávních	konkávních	konkávních	konkávních
dativ	konkávnímu	konkávnímu	konkávní	konkávnímu	konkávním	konkávním	konkávním	konkávním
akuzativ	konkávního	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní
vokativ	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní	konkávní
lokál	konkávním	konkávním	konkávní	konkávním	konkávních	konkávních	konkávních	konkávních
instrumentál	konkávním	konkávním	konkávní	konkávním	konkávními	konkávními	konkávními	konkávními

význam

1. dutý

překlady

dutý

• němčina: konkav ^(de)
• slovenština: konkávny ^(sk)

antonyma

1. konvexní