konzistentní

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔnzɪstɛntɲiː]

dělení

• kon-zi-s-tent-ní

etymologie

Z latinského consistere.

varianty

• (dříve) konsistentní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní
genitiv	konzistentního	konzistentního	konzistentní	konzistentního	konzistentních	konzistentních	konzistentních	konzistentních
dativ	konzistentnímu	konzistentnímu	konzistentní	konzistentnímu	konzistentním	konzistentním	konzistentním	konzistentním
akuzativ	konzistentního	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní
vokativ	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní	konzistentní
lokál	konzistentním	konzistentním	konzistentní	konzistentním	konzistentních	konzistentních	konzistentních	konzistentních
instrumentál	konzistentním	konzistentním	konzistentní	konzistentním	konzistentními	konzistentními	konzistentními	konzistentními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	konzistentní
komparativ	konzistentnější
superlativ	nejkonzistentnější

význam

1. soudržný
2. (přeneseně) důsledný - takový, který v důsledcích svých činů nebo slov nepopírá sám sebe; který je věrný svým (počátečním) postojům, který s nimi není v rozporu
3. bezesporný

související

• konzistence
• konzistentně
• nekonzistentní

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-11-03]. Heslo konzistentní.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2013-11-03]. Heslo konsistence.