podstatné jméno (1)[editovat]
Z praslovanského *kopa zřejmě z *kopati (kopat), původně tedy hromada nakopané země, později se význam rozšířil na hromadu obecně, načež získal i přesný číselný význam, hodnota 60 je důsledkem historického šedesátkového systému.[1]
- hromada, kupa
- (zastarale) šedesát kusů
- velké množství
podstatné jméno (2)[editovat]
Asi ze středohornoněmeckého kompān (druh, kumpán), žertovně přikloněno ke kopa (1).[2]
- veselý člověk
- Ti kejklíři byli povedené kopy, lidé světem protřelí a svého umění znamenitě znalí.[3]
hornolužická srbština[editovat]
podstatné jméno[editovat]
| Substantivum |
singulár |
duál |
plurál |
| nominativ |
kopa |
kopje |
kopy |
| genitiv |
kopy |
kopow |
kopow |
| dativ |
kopje |
kopomaj |
kopam |
| akuzativ |
kopu |
kopje |
kopy |
| vokativ |
kopa |
kopje |
kopy |
| lokál |
kopje |
kopomaj |
kopach |
| instrumentál |
kopu |
kopomaj |
kopami |
- kopa, šedesát kusů
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „kopa¹“
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „kopa²“
- ↑ Alois Jirásek: Staré pověsti české