koprolálie

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [kɔprɔlaːlɪjɛ]

dělení[editovat]

  • ko-pro-lá-lie

etymologie[editovat]

Z řeckého κοπρολαλία (koprolalía), složeného z κόπρος (kópros), česky výkal a λαλώ (laló), mluvím, žvatlám

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ koprolálie koprolálie
genitiv koprolálie koprolálií
dativ koprolálii koproláliím
akuzativ koprolálii koprolálie
vokativ koprolálie koprolálie
lokál koprolálii koproláliích
instrumentál koprolálií koproláliemi

význam[editovat]

  1. chorobné nutkání používat fekální, v širším významu obscénní slova a výroky
    • Syndrom se projevuje svalovými záškuby, ale i nekontrolovatelnými velmi hlasitými výkřiky, mručením a podobnými zvuky a asi v patnácti procentech případů ji doprovází koprolálie.
  2. nechorobné nadměrné používání obscénních slov a výroků, vulgarita
    • Rozmach koprolálie? Je mi líto, že tak mluví také čím dál víc mladých dam.
  3. obscénní slova a výroky
    • Mozartovy dopisy manželce Konstanci koprolálie neobsahují, nanejvýš rozkošné erotické narážky.

překlady[editovat]

  1. obscénní slova a výroky

externí odkazy[editovat]