kozy

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔzɪ]

dělení

• ko-zy

podstatné jméno (1)

• rod ženský
• párové

etymologie

Zvláštní případ sémantického kalku z českého světského buzně, které spojuje význam německého Busen (ňadra) a romského buzni (koza). Tento rozšířený význam slova buzně byl následně převeden i na slovo kozy.

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	—	kozy
genitiv	—	koz
dativ	—	kozám
akuzativ	—	kozy
vokativ	—	kozy
lokál	—	kozách
instrumentál	—	kozami

• jména párová se prolínají s pomnožnými; plurálový tvar označuje pár a užívá se s druhovými číslovkami; řidčeji se ale vyskytuje i singulárový tvar označující jednu tuto věc bez páru, případně plurálový tvar označující několik těchto věcí bez páru – potom se používají číslovky základní: viz heslo koza

význam

1. (expresivně) ženská ňadra, poprsí
   • ob. – Když rodiče spali, my čekali do rána, až se načte fotka ženský s pořádnejma – a přírodníma – kozama.

překlady

1. • polština: cycki

synonyma

1. (zdrobněle) kozičky, (expresivně, zhruběle) cecky, dudy, balóny, (neutrálně) ňadra, prsa, poprsí

související

• koza
• kozičky
• dělat si kozy

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv jednotného čísla podstatného jména koza
   • Když nemohl zaplatiti, hospodský nechtěl uvěřiti, že mlynář bude od zejtřka portášem knížecím a že na zámku dostane dukáty kdykoliv nazpět, ale dal mlynáře do kozy, totiž městského areštu odpraviti.
2. nominativ množného čísla podstatného jména koza
   • Vychrtlá kravka, po ní přijdou kozy, pak žena listí trhající na ně, pak dětí na trnky neb tvrdé pláně a kolem plné snopů jezdí vozy.
3. akuzativ množného čísla podstatného jména koza
   • „Oslíky, velbloudy, poníka, ovce a kozy a další chovám na soukromém pozemku, který je ohrazen a vyznačen a opatřen nápisy upozorňující návštěvníky nekrmit zvířata,“ dodal [majitel zvířat].
4. vokativ množného čísla podstatného jména koza