krk

Z Wikislovníku

Možná hledáte Krk nebo KRK.

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 dělení 1.3 podstatné jméno 1.3.1 skloňování 1.3.2 význam 1.3.3 překlady 1.3.4 synonyma 1.3.5 hyponyma 1.3.6 hyperonyma 1.3.7 související 1.3.8 fráze a idiomy 1.4 citoslovce 1.4.1 význam 1.4.2 synonyma 1.5 sloveso 1.5.1 význam 1.5.2 synonyma 1.5.3 varianta

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [kr̩k]
•  krk^{? • info}

[editovat] dělení

• krk, mn. kr·ky

[editovat] podstatné jméno

• rod mužský neživotný

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	krk	krky
genitiv	krku	krků
dativ	krku	krkům
akuzativ	krk	krky
vokativ	krku	krky
lokál	krku	krcích
instrumentál	krkem	krky

[editovat] význam

1. část těla některých živočichů spojující hlavu s trupem

   Žirafy mají dlouhé krky.

2. část většiny strunných hudebních nástrojů sloužící jako podpora strun

   Harfa má krk odlišné stavby.

3. zvukový projev krkání

   Z hospody se ozýval krk za krkem a pijani pili dál a dál až do rána.

4. (přeneseně, pouze v množném čísle) děti

   Živím pět hladových krků.

[editovat] překlady

část těla

anglicky: neck (en) francouzsky: cou (fr) m německy: Hals (de) m

nizozemsky: nek (nl) m polsky: szyja (pl) ž slovensky: krk (sk) m

část nástroje

anglicky: neck (en)

polsky: gryf (pl) m, szyjka (pl) ž

[editovat] synonyma

1. –
2. –
3. krkanec, krknutí, říh, říhanec, říhnutí
4. dítě, děcko

[editovat] hyponyma

1. šíje, hrdlo
2. hmatník, pražec
3. –
4. –

[editovat] hyperonyma

1. tělo
2. kytara, housle, basa
3. zvuk
4. člověk, rodina, život

[editovat] související

• krční
• krčit, krčit se
• krkat, krnout
• krknutí
• krkolomný
• krkovice
• krček
• krkoun, krkavý
• krkavice

[editovat] fráze a idiomy

• pověsit se na krk
• padnout kolem krku
• přivázat si na krk
• mít z krku
• mít po krk
• sahat voda až po krk
• zakroutit krkem
• lézt krkem
• strč prst skrz krk
• vykroutit si zvědavostí krk

[editovat] citoslovce

[editovat] význam

1. citoslovce zvuku krkání

   Krk, ozvalo se jen co dopil pivo.

[editovat] synonyma

1. říh

[editovat] sloveso

[editovat] význam

1. (nářečně) třetí osoba jednotného čísla minulého času mužského rodu a příčestí činné slova krknout, nářeční obdoba tvaru krkl

   Flašku vzal, vypil, a krk' si – a náhle byli v Podlesí.

   Pardon, krk' jsem si.

[editovat] synonyma

1. říh

[editovat] varianta

1. krknul