krk

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte Krk nebo KRK.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • krk

etymologie[editovat]

Polské kark, srbochorvatské dialektové krk. Praslovanské *kъrkъ souvisí se sanskrtským kŕ̥kāta- téhož významu i galorománským cricon 'hrdlo', východiskem je indoevropské *kr̥ko- 'krk' od *(s)ker-k- 'točit, kroutit' . Podobná motivace je i u jiných indoevropských názvů krku – srov. srbochorv. a slovinské vrât (srovn. vrtět či německé Hals, latinské collum z indoevropského *kwel- 'točit, kroutit'.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ krk krky
genitiv krku krků
dativ krku krkům
akuzativ krk krky
vokativ krku krky
lokál krku krcích
instrumentál krkem krky

význam[editovat]

  1. část těla některých živočichů spojující hlavu s trupem
    • Žirafy mají dlouhé krky.
  2. část většiny strunných hudebních nástrojů sloužící jako podpora strun
    • Harfa má krk odlišné stavby.
  3. zvukový projev krkání
    • Z hospody se ozýval krk za krkem a pijani pili dál a dál až do rána.
  4. (přeneseně, v plurálu) děti
    • Živím pět hladových krků.

překlady[editovat]

část těla
část nástroje

synonyma[editovat]

  1. krkanec, krknutí, říh, říhanec, říhnutí
  2. dítě, děcko

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. (nářečně) třetí osoba jednotného čísla minulého času mužského rodu a příčestí činné slova krknout, nářeční obdoba tvaru krkl
    • Flašku vzal, vypil, a krk' si – a náhle byli v Podlesí.
    • Pardon, krk' jsem si.

synonyma[editovat]

  1. říh

varianta[editovat]

  1. krknul

citoslovce[editovat]

význam[editovat]

  1. citoslovce zvuku krkání
    • Krk, ozvalo se jen co dopil pivo.

synonyma[editovat]

  1. říh

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „krk“, s. 313.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Krk ve Wikipedii