kuulua
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
finština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈkuːluɑˣ]
dělení[editovat]
- kuu-lu-a
sloveso[editovat]
význam[editovat]
- patřit (někam nebo někomu)
- být slyšet
- prý, říká se
- Hän kuuluu olevan rikas. – Prý je bohatý.
- týkat se, být něčí věc
- Hän kysyi, mistä puhuin Marjan kanssa. Sanoin, että se ei kuulu hänelle. – Zeptal se, o čem jsem jsem mluvil s Marjou. Řekl jsem, že to není jeho věc.
- mít se, cítit se
- Mitä kuuluu? – Jak se máš?
- Minulle kuuluu hyvää. – Mám se dobře.