ladino
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Možná hledáte Ladino.
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈladɪːnɔ]
dělení[editovat]
- la-di-no
etymologie[editovat]
Pravděpodobně z nářeční podoby španělského latino — latinský, západoevropský, křesťanský, které z latinského Latinus.
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování (1)[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | ladino | |
| genitiv | ladina | |
| dativ | ladinu | |
| akuzativ | ladino | |
| vokativ | ladino | |
| lokál | ladinu | |
| instrumentál | ladinem |
skloňování (2)[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | ladino | ladino |
| genitiv | ladino | ladino |
| dativ | ladino | ladino |
| akuzativ | ladino | ladino |
| vokativ | ladino | ladino |
| lokál | ladino | ladino |
| instrumentál | ladino | ladino |
význam[editovat]
- románský jazyk sefardských Židů
- Významným počinem v dějinách diasporní sefardské literatury bylo v letech 1547 a 1553 vydání tzv. ferrarského překladu Bible, který převáděl Tanach do specifického jazyka odvozeného od španělštiny, který se v moderní odborné literatuře obvykle nazývá ladino.[1]
- Kapela Kon Sira… se na svém prvním albu právě na sefardské písně, zpívané v jazyce ladino, zaměřuje.[2]
- program: tradiční židovské písně v ladinu, hebrejštině a jidiš, sefardské a jemenské melodie, afroamerické spirituály, world music[3]
- Sefardi si uchovali jazyk vycházející ze staré španělštiny – ladino[4]
- Po dobytí Bosny a Hercegoviny Turky (1463, 1481) se rozvíjelo souběžně několik literatur: katolická chorvatská, psaná lidovým jazykem a zprvu cyrilicí, pak latinkou, příp. latinsky; (…) muslimská v národním jazyce a arabským písmem (tzv. ajamiado-literatura), ale i v turečtině, arabštině a perštině; od poloviny 16.stol. i židovská sefardská psaná tzv. ladinem (variantou španělštiny).[5]
- Například jazykem sefardských Židů ladino dnes prý na světě aktivně mluví několik tisíc lidí.[6]
- například slovo paz (mír, klid) je v ladinu používáno ve stejné významové šíři a ve stejných větných konstrukcích jako v hebrejštině slovo šalom[7]
- Sefardští, tedy španělští Židé si do svých nových domovů přinesli nejen bohatou hebrejsky psanou literaturu, ale též svou hovorovou středověkou španělštinu, z níž se časem vyvinul jazyk zvaný ladino.[8]
překlady[editovat]
externí odkazy[editovat]
Článek Ladino ve Wikipedii
poznámky[editovat]
- ↑ VINŠ, Petr Jan: Ladino a judeo-španělština. Smrt a znovuzrození diasporního jazyka. Maskil 5770/4, str. 11
- ↑ TESAŘ, Milan: Sefardské písně skupiny Kon Sira…
- ↑ Do Prahy se chystá nejznámější izraelský sbor, OperaPlus.cz, 6. října 2014
- ↑ KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Praha : Nostalgie, 2009. 264 s. ISBN 978-80-213-1935-6. S. 41.
- ↑ Eliška Chrobáková, Tomáš Zahradníček a kolektiv autorů: Malá ilustrovaná encyklopedie A-Ž, 1999, elektronická verze 2013, ISBN 978-80-903606-6-2
- ↑ MORAVČÍK, Jiří: Usmíření na svaté misi
- ↑ Časopis pro moderní filologii, Svazek 86,Vydání 1
- ↑ MAYER, Daniel: Sefardští Židé