lejstro
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈlɛj.strɔ]
dělení[editovat]
- lej-s-t-ro
etymologie[editovat]
Ze středověkolatinského registrum – seznam, soupis (disimilace dvou vzájemně blízkých „r“ na „l“ a „r“), srovn. legrace), k vývoji -gi- > -j- srovnej s rejstřík, orloj, kolej.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | lejstro | lejstra |
| genitiv | lejstra | lejster |
| dativ | lejstru | lejstrům |
| akuzativ | lejstro | lejstra |
| vokativ | lejstro | lejstra |
| lokál | lejstru | lejstrech |
| instrumentál | lejstrem | lejstry |
význam[editovat]
- listina, zpravidla úředního charakteru
- Poslední dobou jí nepřicházela téměř žádná osobní pošta – ve schránce nacházela jen samé složenky, letáky a lejstra.
- Dej blbci funkci a vymyslí lejstro.
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „lejstro“, s. 336.