lunt
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: ['lʊnt]
homofony[editovat]
dělení[editovat]
- lunt
etymologie[editovat]
Z novohornoněmeckého lunte se stejným významem. V češtině zaznamenáno v 17. století.[1]
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | lunt | lunty |
genitiv | luntu | luntů |
dativ | luntu | luntům |
akuzativ | lunt | lunty |
vokativ | lunte | lunty |
lokál | luntu | luntech |
instrumentál | luntem | lunty |
význam[editovat]
fráze a idiomy[editovat]
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod mužský životný
etymologie[editovat]
Přenesením významu slova lunt prostřednictvím fráze být hubený jak lunt.
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | lunt | lunti/luntové |
genitiv | lunta | luntů |
dativ | luntovi/luntu | luntům |
akuzativ | lunta | lunty |
vokativ | lunte | lunti/luntové |
lokál | luntovi/luntu | luntech |
instrumentál | luntem | lunty |
význam[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „lunt“, s. 389.
- ↑ Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-03-21]. Heslo lunt.
- ↑ Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-03-21]. Heslo lunt.