mýto

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmiːtɔ]

dělení

• mý-to

etymologie

• Ve významu (1) bylo přejato ze středohornoněmeckého muta — clo odvozeného od gótského muta souvisejícího asi se slovem mitam tj. měřit. Význam (2) je pravděpodobně jiného původu.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	mýto	mýta
genitiv	mýta	mýt
dativ	mýtu	mýtům
akuzativ	mýto	mýta
vokativ	mýto	mýta
lokál	mýtu / mýtě	mýtech
instrumentál	mýtem	mýty

význam

1. poplatek za použití komunikace pro vozidla či pro pěší
   • Dochovalé čtyři domky na Mostě Legií dříve sloužily pro výběr mýta za přechod.
2. (zastarale) místo vzniklé vymýcením stromů
3. (zastarale) mzda, odměna

překlady

poplatek

angličtina: toll (en) francouzština: péage (fr) m italština: pedaggio (it) m

němčina: Maut (de) ž slovenština: mýto (sk) s španělština: peaje (es)

související

• mýtné

poznámky

• Význam (1) byl ve druhé polovině 20. století považován za zastaralý, do běžného jazyka znovu pronikl po znovuzavedení silničních poplatků.
• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2010-11-23]. Heslo mýto.