město

čeština

výslovnost

• IPA: [mɲɛstɔ]
•  město^{? • info}

dělení

• měs-to

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	město	města
genitiv	města	měst
dativ	městu	městům
akuzativ	město	města
vokativ	město	města
lokál	městu / městě	městech
instrumentál	městem	městy

význam

1. organizované soustředění obytných i jinak využitelných budov s trvalým osídlením hospodářsky i kulturně činné
   • Město je větší než vesnice.
2. lidé, kteří ve městě (1) bydlí
   • Na pana prezidenta se přišlo podívat celé město.
3. hlavní část města (1), ve které jsou obchody apod.
   • Odpoledne musím jít do města.

překlady

oblast s budovami

• angličtina: town ^(en), city ^(en)
• esperanto: urbo ^(eo)
• finština: kaupunki ^(fi)
• francouzština: ville ^(fr) ž
• hornolužická srbština: město ^(hsb) s
• italština: città ^(it) ž
• latina: oppidum ^(la) s, urbs ^(la) ž
• lotyština: pilsēta ^(lv)
• maďarština: város ^(hu)
• němčina: Stadt ^(de) ž
• nizozemština: stad ^(nl)
• norština: by ^(no) m
• polština: miasto ^(pl) s
• ruština: город ^(ru) m
• řečtina: πόλη ^(el) ž
• slezská němčina: Stoadt ^(sli)
• slovenština: mesto ^(sk) s
• srbština: grad ^(sr) m
• španělština: ciudad ^(es) ž
• švédština: stad ^(sv) c

centrum

• angličtina: downtown ^(en)
• francouzština: centre-ville ^(fr) m
• němčina: Stadtmitte ^(de) ž

synonyma

1. –
2. obyvatelstvo
3. centrum

antonyma

1. venkov
2. —
3. předměstí, periferie

související

• městský
• měšťan
• měšťák
• městečko
• městys
• velkoměsto
• maloměsto
• souměstí
• náměstí
• předměstí

hornolužická srbština

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	město	měsće	města
genitiv	města	městow	městow
dativ	městu	městomaj	městam
akuzativ	město	měsće	města
vokativ	město	měsće	města
lokál	měsće	městomaj	městach
instrumentál	městom	městomaj	městami

význam

1. město