magnet

čeština

výslovnost

• IPA: [magnɛt]

dělení

• mag-net

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	magnet	magnety
genitiv	magnetu	magnetů
dativ	magnetu	magnetům
akuzativ	magnet	magnety
vokativ	magnete	magnety
lokál	magnetu / magnetě	magnetech
instrumentál	magnetem	magnety

význam

1. objekt, který v prostoru ve svém okolí vytváří magnetické pole
   • Siločáry v okolí tyčového magnetu lze znázornit pomocí železných pilin.
2. (přeneseně) něco, co přitahuje značnou pozornost
   • Největším magnetem Pražského hradu se na několik dní staly vystavené korunovační klenoty.

překlady

objekt vytvářející magnetické pole

angličtina: magnet (en) francouzština: aimant (fr) m italština: magnete (it) m

němčina: Magnet (de) s slovenština: magnet (sk) m

související

• magnetický
• magnetismus
• magneto
• magnetek
• magnetka
• magnetit
• magnetovec
• magnetofon
• magnetoskop