Původ slova není zcela jasný. V úvahu přicházejí tyto možnosti: (1) z latinského manus (ruka) a stupro (zhanobit, zprznit, znásilnit) - tedy hanobit, prznit (se) rukou (2) mas (samec, muž) a turbare (vzrušit nebo rušit, porušovat) - tedy v možných významech rušit, porušovat mužství nebo (3) vzrušovat mužství.[1][2][3]
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
masturbace |
masturbace |
| genitiv |
masturbace |
masturbací |
| dativ |
masturbaci |
masturbacím |
| akuzativ |
masturbaci |
masturbace |
| vokativ |
masturbace |
masturbace |
| lokál |
masturbaci |
masturbacích |
| instrumentál |
masturbací |
masturbacemi |
- pohlavní sebeuspokojování či sebeukájení
- masturbování, onanie, ipsace, sebeuspokojování, sebeukájení, (vulgárně u mužů) honění si, (zastarale) samohana, sepeprznění
- ↑ Hans Rotter, SEXUALITA A KŘESŤANSKÁ MORÁLKA, ISBN 80-7021-669-7
- ↑ Stručný etymologický slovník jazyka českého. J. HOLUB, S. LYER, Praha: SPN 1992, str. 283
- ↑ J. REJZEK, Český etymologický slovník, Voznice: Leda 2004, str. 367
